Arogantní muž v metru se bezohledně roztahoval přes tři sedadla a nespokojeným cestujícím doporučoval, aby si stoupli. Netušil však, že jeho záměrná bezohlednost brzy narazí na nečekaný odpor.
Sobecké chování ve vagónu
Seděl jsem přímo naproti němu, takže mi neunikl jediný detail jeho chování. Byl to urostlý, elegantně oblečený muž, který měl kolena roztažená tak daleko od sebe, že ženy sedící po jeho bocích byly doslova vtlačeny do rohů sedadel.
Mladší žena, jež na klíně držela malé dítě, se po chvíli odhodlala promluvit a slušně ho požádala, zda by mohl nohu posunout. Muž sotva zvedl zrak a odvětil pouze: „Jsem velký chlap.“ Když namítla, že má koleno na jejím sedadle a nemá se kam posunout, arogantně se ušklíbl s poznámkou, ať tedy stojí.
Další oběť bezohledného sezení
O dvě zastávky později mladá matka vystoupila a její místo zaujala drobná starší paní s holí. Během několika málo vteřin se jeho koleno tlačilo přímo do jejího kabátu.
- Seniorka ho slušně poprosila: „Pane, mohl byste mi nechat trochu místa?“
- On si pouze vzdychl: „Měřím metr devadesát pět. Kam přesně mám ty nohy podle vás dát?“
- Na její tichou odpověď, aby je měl před sebou, už reagoval jen podrážděním.
V tu chvíli už jsem nevydržel nečinně sedět a vložil jsem se do hovoru. Upozornil jsem ho, že starší paní nemusí sedět zkroucená jen proto, že on potřebuje dvě sedačky najednou.
„Když jí to vadí, může stát. A jestli ti na tom tolik záleží, přenech jí své místo,“ odsekl bez sebemenšího náznaku slušnosti.
Selektivní prostor a odhalený záměr
Když se starší paní začala zvedat, okamžitě jsem ji zastavil a řekl jí, ať zůstane. Muž se mezitím opřel ještě hlouběji a kolena roztáhl ještě víc se slovy, zda ho snad donutím sednout si normálně.
Než došlo k další hádce, souprava zastavila a přistoupil mohutný muž v pracovní bundě, který si přisedl přímo vedle něj. V tu chvíli se stalo něco překvapivého: arogantní muž v metru okamžitě přirazil kolena pevně k sobě. Po dvě stanice se bez jediného problému vešel přesně na vymezenou šířku vlastního sedadla.
Jakmile však statný dělník vystoupil a sedla si místo něj další žena, situace se opakovala. Jeho koleno začalo znovu pomalu ujíždět do strany, a když viděl její zjevné nepohodlí, pousmál se. Bylo naprosto jasné, že celou dobu přesně věděl, co dělá a vůči komu si to může dovolit.
Rychlý plán na zastávce
Na následující stanici jsem se postavil. Zprvu se domníval, že konečně odcházím, ale já jsem se místo toho naklonil k oběma ženám, které seděly po jeho stranách.
Zeptal jsem se jich, zda by mi na dvě minuty důvěřovaly. Vyměnily si rychlý pohled, přikývly a já jim šeptem sdělil jedinou věc. Muž se tomu pouze samolibě vysmíval a vyzvídal, co chystám, na což jsem mu klidně odpověděl, že to brzy uvidí.
Okamžité vystřízlivění
Když se dveře soupravy znovu otevřely, mrkl jsem na obě cestující. Byly připravené. Během okamžiku byl můj plán uveden do chodu.
Vteřinu nato jeho kolena bleskově vystřelila k sobě a pevně se sevřela. Někdo naproti přes uličku vyprskl smíchy a záhy se přidal další cestující. Muž se zmateně rozhlédl kolem sebe, pak se podíval dolů a v obličeji okamžitě zrudl jako rak. Prudce se otočil mým směrem a vykřikl: „Cos to sakra provedl?!“
